Tuesday, October 24, 2023

Philip Deer

[ filip dýr ]

[player] Andrea Dakkar

[fc] Harry Lloyd
 

dura lex, sed lex

× [species] human
× [date of birth] march 12, 2186
× [age] thirty-nine | 39
× [loyalty] anticapitol
× [credits] 0

× [level] 1
× [zodiac sign] pisces ♓︎
× [height] 182 cm | 6' 0”
× [occupation] pilot
× [gems] 0



  • [ personality ] Philip je charismatický a vášnivý muž, který inspiruje loajalitu a oddanost. Je silně nezávislý a věří v boj za to, co je správné. Má silný smysl pro spravedlnost a nebojí se riskovat, aby ochránil ty, na kterých mu záleží. Nemá rád, když se mu smějí nebo ho otravují. Nikdy však na nikoho nepohlížel tak, že by ho chtěl zabít. Je mu jedno, jak se k němu šlechta chová. Je sebevědomý a dobrodružný člověk. Má silný smysl pro povinnost a je hrdý na svou profesi. Dále je známý svým klidným a vyrovnaným vystupováním, a to i ve vysoce stresových situacích. Má přirozenou vůdčí vlastnost. Také je řešitel problémů a rychle myslící, vždy připravený čelit jakýmkoli výzvám, které mu přijdou do cesty. Má velký smysl pro humor a rád sdílí příběhy ze svých cest s ostatními. Přemýšlí velmi mnoho a hluboce, má bystrý rozum a často filozofuje. Velmi vyvinutý instinkt mu často umožňuje vyhnout se nebezpečným a spletitým situacím, nacházet východiska tam, kde jiní jsou bezradní, a včas se protlačit k lidem nebo do míst jemu prospěšným. Je to spolehlivý a důvěryhodný člověk, který si cení loajality a cti nade vše.
× × ×
  • [ file 001 ] Philipova minulost začala ještě před jeho narozením. Jeho otec Robert Hoover byl zasnoubený s jinou dívkou. Když jel za ní do jejího města, tak se po cestě zastavil v nevěstinci a vyspal se zde s kurvou jménem Anaela. Poté ráno odjel pryč, jen si neuvědomil, co způsobil. Když se Robert Hoover vracel domů, tak jeho matka ho a Ashu strčila do Robertových rukou se slovy: „Ty děti mi brání v práci. Nechci je ani vidět.“ Od toho dne Philip vyrůstal jako manželský syn Roberta Hoovera až do dne, kdy se otcově mladé manželce narodil syn Renly. Tak ho otec poslal mezi cukráře, jeden z nich si ho adoptoval a po jeho smrti získal Philip celou cukrárnu. Jenže po letech Renly byl roztrhán vlky a Philipův otec zešílel a zabil svoji manželku, Philipovu nevlastní matku. To už byl Philip ženatý se svou sestřenicí Sophii Hoover, se kterou zplodil dvě děti, Willase a Christiana. Když Philip odmítl vyplnit rozkaz svého otce (rozkaz zněl: „Vykastruj svého nevlastního bratra Eraka, pokud to neuděláš sám, přijdeš o mužství.“), tak ho Robert Hoover nechal zbavit mužství a zabít jeho manželku Sophii. Od toho dne svého otce začal Philip nenávidět. Našel mládě papouška, kterého vypiplal z toho nejhoršího, od té doby mu Garry sedí při jeho práci na rameni. Později si adoptoval dívku, které dal jméno Rhaenyra podle své oblíbené postavy ze seriálu Rod draka. Rhaenyru našel před vchodem svého domu, který si zdědil po svém adoptivním otci, s dopisem, ve kterém bylo napsáno: „Postarejte se prosím o moji malou holčičku. Její otec by ji zabil. Chce syna, kterého mu já nemohu dát. Když tento list čtete, už jsem po smrti. S pozdravem přítel.“ Tak se Rhaenyry ujal a vychoval ji jako svou vlastní dceru.

Monday, January 02, 2023

Thiago Hale

[ tyjágou hejl ]

[player] Alaska

[fc] Jack Wolfe
 

in the end, even the stars choose destruction over life

× [species] human
× [date of birth] june 16, 2208
× [age] sixteen | 16
× [loyalty] neutral
× [credits] 0

× [level] n/a
× [zodiac sign] gemini ♊︎
× [height] 175 cm | 5' 9”
× [occupation] student
× [gems] 0




vitality [ n/a ] × defense [ n/a ]
  • Život na místě jako Dvanáctka ho naučil, že nic není spravedlivé a život je boj, proto musí bojovat a nevzdávat se. Kromě toho se taky už odmala naučil to, že věřit může jen sobě, pokud chce přežít, což je myšlenka, která ho na tom životě z velké části furt drží. Je velmi samotářský a vystačí si celé dny sám se sebou. Jeho největší schopnost je asi v tom, že se tváří jako docela průměrný lovec, skutečně je však spíš podprůměrný. Pro upřesnění se dá říct, že na to, aby neumřel ve Dvanáctce hlady to stačí určitě, prostě se o sebe umí postarat minimálně v tomhle směru, ale nedokáže se rovnat s lidmi, které lovit učí profesionálové, protože sám maximálně chytne hlodavce na ulicích. Je velmi skromný, co se týče jak nároků na život, tak třeba i jídla. Nějak si ale i on sám říká, že lepší sníst to, na co narazí a přiotrávit se, než umřít hlady, protože jed by možná byl rychlejší než muka vyčerpaného organismu. Vnitřně se popere skoro se vším a je celkem vyrovnaný. Mimo jiné zkouší vypadat jako naprosto sebevědomý egoista, co má na víc, a to ve chvílích, kdy si všimne, že mu někdo věnuje nadmíru pozornosti, než by chtěl. Skutečně je to však ňouma a to jeho egoistické vystupování je maska před světem, jak ho spíš nezranit a odlákat od sebe lidi, protože egoisty snad nikdo nemá rád. Během svého života jen mlčí a s nikým si nepovídá, je těžké ho rozmluvit, možná až nemožné. Jeho odpovědi se skládají většinu času jen z němých přikyvování a vrtění hlavou, celkově je naučen žít osamoceně a potichu, aby mu lidé nevěnovali pozornost, prostě se snaží být takovým duchem a docela mu to vychází, což je nejspíš další výhodou v jeho životě. Velkou část života žije ve svých myšlenkách, kde umí třeba dát ránu pěstí nebo se rvát jako chlap a to i se zbraněmi, ačkoliv zná jen svůj kapesní nůž. Boj v jeho podání by ale vypadal pravděpodobně tak, že by jen vyděšeně mával okolo sebe rukou, ve které by držel při svém štěstí nějakou tu zbraň a všem byl leda k smíchu, ale nic není nemožné. Třeba by jeho mávání nožem či jinou zbraní, kterou nikdy předtím nedržel v ruce, bylo úspěšnou taktikou v boji. Na druhou stranu by zas nejspíš přistoupil k vyjednávání, pro které má skryté vlohy, ale aby k tomu došlo, muselo by jít fakt o hodně. A jen tak mimochodem dokáže být poněkud cílevědomý.
  • Jeho život je plný nedostatků a slabin. Ve Dvanáctce se sice sám o sebe dokáže postarat, ale mimo ní by byl úplně ztracený. Dalo by se říct, že sice skvěle umí vše, co ho ve škole naučili, ale v praktickém životě, kromě starání se sám o sebe, poněkud plave. Skvěle si pamatuje skoro všechny názvy rostlinek a zvířátek z obrázků, ale nikdy snad skoro žádné neviděl naživo, a když už, plete si, zda jsou masožravá a životu smrtelná, nebo by se s nimi dalo mazlit. Podobné problémy má i u rostlinek, skvěle vám je pojmenuje, ale tím, zda sám sebe neotráví si nedokáže být nikdy jistý. Nikdy třeba nebyl v lese nebo se neučil plavat, takže dost možná by se utopil. Sice žije v místě, kde má řeku, ale pokud možno se jí vyhýbá, a když už se rozhodne se v ní třeba vykoupat, tak do ní leze jen po kolena, neboť velmi nerad riskuje. Má velké problémy s čtením, je v tomhle prostě lehce zaostalý, neboť velkou část dětství, kdy se učili číst, promarodil a nikdy to už tak úplně nedohnal. K tomu je tak trochu dyslektik, takže než přelouská pár písmen, zdá se to být věčnost. Jeho stavba těla taky není úplně předností, jeho podvyživenost je na něm vidět. Lehce propadlé tváře a kosti, na kterých je jen kůže, z něj dělají velmi snadný cíl, což mu může zadělat na problému, kdyby si ho někdo, kdo má třeba svaly a je dobře živený dal do hledáčku a zkusil mu něco udělat, nejspíš by neměl šanci se ubránit, ale těžko říct, doposud to nezkoušel. Sice má pro případ nouze skrytý talent pro vyjednávání, ale na druhou stranu koktá, což by muselo stát osobu, se kterou by vyjednával, nejspíš hodně nervů, než se vymáčkne. Ano, a je to docela velký klaustrofobik, malé uzavřené prostory mu prostě ve zkratce nedělají dobře, stejně jako fakt, že kdyby snědl oříšek, tak ho to zabije, neboť má na ně velmi silnou alergickou reakci.

  • [ appearance ] Je to poměrně vysoký klučina s hnědozelenýma očima, pod kterýma má věčně kruhy, které pochází od neustálé únavy, která se podepisuje i na jeho vyčerpaném výrazu na tváři. Jeho život prostě není pohádka a je to na něm vidět. Jeho tělo je totiž samá kost a kůže, protože je docela viditelně podvyživený, což vlastně není divu, když hlavní část vydatného jídla tvoří to, co dostanou za oblázky, jinak myši a krysy nebo třeba takoví potkani – vše opečené na ohníčku. Život na ulici pro jeho vzhled – zcela nečekaně – není vůbec prospěšný a vypadá jako typický bezdomovec, což vlastně nejspíš je, stejně jako většina lidí v tomhle kraji. Věčně zapáchá hlavně po potu, protože úplně nemá prostředky na to, aby se dennodenně na hodinu ponořil do horké vany s pěnou do koupele jako někteří lidé v Kapitolu. Zcela osobně je rád, když se vůbec rozhodne se umýt v řece ve sloji a nebo si vyprat svou skromnou zásobu prádla, kterou tahá všude s sebou v batohu na zádech, protože o svůj majetek nechce přijít. Co se týče jeho tváře, ta bývá zčásti skrytá pod delšími spadanými vlasy v očích, které jednou za pár měsíců, když ho to už štve, ostříhá svým kradeným kapesním nožem, aby mu tolik nepřekážely. Jeho vzhled a charisma by určitě nebylo k zahození, kdyby měl prostředky a mohl o sebe pečovat, což nemá, ale nějak mu to nevadí, je spokojený, když si ho lidé nevšímají a naučil se přijmout svůj osud.
× × ×
  • [ file 001 ] Narodil se své matce ve sloji a je poněkud zázrakem, že vůbec jako dítě přežil, protože už odmala to byl boj o přežití. Často se totiž jako menší dítě potýkal s nemocemi, které ho mnohdy mohly zabít a bylo jen zázrakem, že některé přežil. Jeho matka o něj přestala jevit zájem v jeho dvanácti letech, kdy jí začalo být naprosto jedno, co si dělá, kde chodí nebo zda-li porušuje zákony. Možná proto od ní raději utekl k otci. To, že je matce jedno bylo bolestné uvědomění. A ještě horší bylo zjištění, že ho jeho matka jen využívala pro jeho oblázky a jeho důvěra k ní prostě byla slepá a láska neopětovaná. Byl jí jednoduše dobrý maximálně pro ty oblázky. Tohle zjištění bylo sice bolestivé, ale alespoň ho donutilo začít se starat o svého opuštěného otce na ulici a víc nad sebou začít přemýšlet. Otec je sice nemluvící, ale občas mu dá najevo svou lásku, třeba jen letmým stisknutím ruky. Zcela upřímně je za něj rád, hlavně třeba v okamžicích, kdy spolu v zimě nebo v deštích mrznou v polorozpadlých opuštěných budovách. Přesto vše je velmi opatrný a to, že ho má rád mu najevo nedává, aby kvůli tomu případně nebyl raněn, stejně jako předtím svou matkou. Také má čtyři sourozence, se kterými se stejně jako s matkou již nestýká, protože jim odmala dělal maximálně tak poskoka a podržtašku, což si uvědomil až v pozdějším věku, kdy ho to zpětně poněkud ranilo, neboť jim jako dítě slepě důvěřoval, naprosto stejně jako matce. K svému nemluvení se dostal díky koktání, za které se mu většina dětí ve škole smála a ponižovala ho. Svůj život z velké části nesnáší, ale ještě víc nemá rád lidi, kteří mu párkrát podkopli nohy a kterým odpřisáhl pomstu, možná proto to se svým životem ještě nevzdal.

Tuesday, December 27, 2022

Xero Bates

[ ksýrou bejts ]

[player] Arte

[fc] Maximilian Mundt
 

pack my nine millimeter 'cause I ain't finna go out

× [species] human
× [date of birth] february 21, 2206
× [age] nineteen | 19
× [loyalty] capitol
× [credits] 0

× [level] n/a
× [zodiac sign] pisces ♓︎
× [height] 171 cm | 5' 7”
× [occupation] student, scientist
× [gems] 0



vitality [ n/a ] × defense [ n/a ]
  • Jelikož na denní bázi potřebuje budit dojem zcela generického jedince, dokonale si osvojil schopnost přetvářky. To však není nic, co by jej výrazně zvýhodňovalo, protože podobným umem disponuje prakticky každý. Do karet mu však hraje jiná skutečnost – na rozdíl od jiných psychicky narušených jedinců si Xero uvědomuje hranice a míru potřebnou pro to, aby působil neškodně a nevzbuzoval podezření přílišnou přátelskostí nebo jiným chováním, u něhož se lidem rozbliká varovná kontrolka. Vlivem toho by do něj tedy nikdo neřekl, že je to sadistické hovado. Dokáže být milý, roztomile výstřední a pouze lehce znepokojivý, za což může jeho vytříbený smysl pro humor, za nímž se skrývá pouze brutální upřímnost. Hladové hry jako takové v jeho životě nikdy nehrály významnou roli, pokud ignorujeme fakt, že odjakživa touží po kariéře genetického inženýra a chtěl by vytvářet muty pro Kapitol. Splátcovství však nikdy nakloněný nebyl, protože by tak plýtval svůj potenciál. K vraždění má sice velmi pozitivní vztah, ale nikdy by tak neučinil vlastní rukou, protože má pocit, že špinavá práce je jednoduše pod jeho úroveň. Mnohem mocnější si připadá v bílém plášti a s injekční stříkačkou, kdy pod jeho rukama vznikají živé smrtící výtvory. Lze tedy říct, že vlastně v životě nikoho nesprovodil ze světa, pokud nepočítáme nepovedené experimenty, jichž je nespočet. Kromě vysoké inteligence má rozsáhlé znalosti chemie a fyziky, elektroinženýrství, genetiky a zvířecí i lidské anatomie, díky čemuž je způsobilý téměř na všech polích vědy. Během roku, který strávil ve vězení, si vypěstoval imunitu snad vůči všem existujícím přirozeně se vyskytujícím chorobám. Taktéž není vybíravý, dokáže sníst prakticky cokoliv a je velice psychicky odolný. Málokterá situace jej vyvede z míry, takže jeho úsudek nevedou emoce, které stejně de facto nezná, ale chladný kalkul.
  • Příroda mu hojně nadělila v intelektuální sféře, ale o fyzické výkonnosti se to samé rozhodně říct nedá. Ke sportu a cvičení nikdy neměl žádný vztah, protože to považuje za absolutní ztrátu času a zbytečnou investici. Vlivem toho by tedy rozhodně neuspěl v boji na blízko, ať už se zbraní nebo bez, pokud by jeho protivníkem nebyla netrénovaná osoba ženského pohlaví. Jako valná většina obyvatel Třetího kraje neumí plavat a přírodu také viděl maximálně na netu, takže o nějakých rozvinutých survivalistických schopnostech také nemůže být řeč. Je to zatvrzelý solitér, což by mnozí mohli považovat za přednost, ale v Xerově případě jde o dvousečnou zbraň. Je-li totiž zcela sám, rychle se začíná nudit, což vede ke vzniku znepokojivých myšlenek a nápadů, které následně vedou k odhalení jeho pravé nátury. K tomu, aby dokázal přesvědčivě budit dojem normálního člověka, vedle sebe potřebuje nějakého slaboduchého jedince, který svou přítomností udržuje jeho mysl na uzdě. Tento handicap je vedlejším účinkem dlouhodobého pobytu na samotce, kde víceméně zešílel. V určitý moment mu totiž přestala stačit samomluva i imaginární přátelé, které si tam vytvořil, což paradoxně vedlo k ještě masivnějšímu rozvoji jeho asociálních tendencí. Vězení jej tedy zocelilo, ale stejnou měrou jej také poškodilo, což je daň, kterou Xero platí za své osudné intelektuální prozření a neobvyklou životní cestu, na kterou se vydal. Povahový rys, který považuje za svou největší přednost a o němž si myslí, že jej v životě dovede na výsluní, je tedy zároveň jeho fatální slabinou.

  • [ appearance ] Není žádný krasavec, ale zároveň to není ani totální slizoun. Prostě průměrně vypadající kluk, který o svůj vzhled nikdy příliš nedbal, ale nějakou záhadou je pro dívky atraktivní i přes to, že je trochu zakrslý. Možná, že na tom má svůj podíl jeho temné charisma a pochybná společnost, v níž se pohybuje a která jej bere jako svého, ale v obecném měřítku by se jeho aura dala označit pojmem „nedbalá elegance“. Na svůj věk se obléká poměrně usedle, ale většinou se mu daří formální oblečení kombinovat s tím běžně nošeným takovým způsobem, že to nikoho nepraští do očí. Není to však věc vytříbeného vkusu, nýbrž pouze série velmi šťastných náhod a vliv rodičů, kteří jeho šatník pravidelně doplňují podle sebe. Má od přírody velmi husté, kudrnaté černé vlasy, ale v rámci pohodlí se už od dětství nechává stříhat dohola.
  • [ personality ] I navzdory tomu, že je to diagnostikovaný autista a psychopat, je vysoce funkční, což v praxi znamená, že na něm jeho vskutku unikátní způsob myšlení prakticky nikdo nepozná a na první pohled se jeví jako úplně obyčejný puberťák. Xero je však v jádru zlý člověk. Už v dětství trápil zvířata a nebýt jeho nuceného pobytu v nápravném zařízení, s vysokou pravděpodobností by se pokusil zabít i nějaké dítě. Výlet do vězení však vývoj jeho pravé nátury pouze pozastavil, rozhodně jej nevymýtil tak, jak se domnívali jeho rodiče. Díky zkušenosti z rané puberty však pochopil, že je potřeba, aby své choutky důmyslně skrýval. Navenek tedy působí jako napravený mladistvý delikvent, ale v soukromí se svým pofidérním zálibám hodným šíleného vědce stále věnuje. Pohybuje se ve společnosti podobně laděných lidí, jejichž komunitu si našel na dark webu. Ze stejné sociální bubliny pochází i Xerova přítelkyně, takže stereotyp, že lidé nacházející se na autistickém spektru nejsou schopní navazovat mezilidské vztahy, v jeho případě neplatí. Na skutečnost, že je s ním něco v nepořádku, kromě očividných činů poukazuje pouze fakt, že často nechápe nuance interpersonální komunikace a působí tedy velmi chladně. Lidé si často myslí, že pouze hýří nevhodnými vtipy a disponuje extrémně morbidním smyslem pro humor, ale Xero je pouze naprosto upřímný. Umí však být i velmi příjemný, což je jediný důvod, proč ostatní tolerují jeho slovní výstřelky. Má mnoho známých, ale kamarádem by nikoho z nich nenazval, protože by kohokoliv z nich využil pro vědecké bádání, kdyby k tomu dostal příležitost.
× × ×
  • [ file 001 ] To, že Xero je nějakým způsobem zvláštní, se projevilo ihned poté, co jej opustila batolecí amnézie. Jako všem „neobyčejným“ dětem mu vlivem demonstrace jeho vysoké inteligence již v útlém věku předpovídali budoucnost hodnou génia, ale Xero měl se svým osudem zcela odlišné plány. Studium jej nikdy příliš nebavilo, protože mu jednoduše připadalo příliš jednoduché. Neměl tedy ambice v něm pokračovat a čas, který ušetřil díky tomu, že se nemusel učit, investoval do svých koníčků. V šesti letech začal podezřele často navštěvovat pracoviště rodičů, kteří se věnovali biochemii a genetickému inženýrství. Ve vědeckém ústavu byl tedy prakticky denně a zaměstnanci jej brzy začali vnímat jako nedílnou součást laboratoře. Nikomu totiž nebyl na obtíž; naopak. Zajímal se o všechno, co tamější pracovníci dělali, a snažil se být za všech okolností užitečný, aby nikdo nezískal záminku k tomu, aby jej odtamtud vyhodili. Vše si pečlivě zaznamenával a vlivem toho se ve volném čase naučil základy oboru, kterému se na velmi pokročilé úrovni věnovali jeho rodiče – Batesovi byli totiž jedni z těch, kteří se významným způsobem zasloužili o to, že se boháči nyní mohou reinkarnovat za pomoci replikantů a tvůrci do arény mohou vypouštět všelijaké roztomilé potvory. Xero se díky vlivu rodičů pochopitelně začal zajímat o stejnou sféru vědeckého bádání, což pro něj mělo nevídané důsledky.
  • [ file 002 ] Vzhledem k jeho zálibám není překvapivé, že jednoho dne začal dělat experimenty na zvířatech. Nejprve používal hmyz, ale to mu brzy přestalo stačit, takže promptně přešel na hlodavce. Ze začátku se jednalo pouze o zdánlivě nevinné hrátky s genetikou, kdy se snažil vytvořit co nejpodivnějšího křížence. Vstoupil do významné vědecké asociace a získal pověst nadějného mladého výzkumníka, který se jednoho dne zaslouží o nějaký velký objev a posune Hladové hry zase o kousek dál. Zlom však nastal v okamžiku, kdy do laboratoře přivedl toulavého psa, kterého shodou okolností potkal na cestě ze školy. Z milé fenky ovčáka postupem času vytvořil vraždící monstrum, které poslouchalo pouze svého majitele, jímž nebyl nikdo jiný než Xero. To by samo o sobě nepředstavovalo žádný problém, nebýt události, která se stala nezávisle na Xerovi. Svého mazlíčka záměrně nechal beze jména, protože neustále hrozilo, že vlivem pokračujícího experimentování nečekaně přijde o život. O fence se však nikdo nezmínil jinak než jako o bestii, takže se z popisu nové povahy ubohého zvířete stala její neoficiální přezdívka. Xerův čtyřnohý miláček začínal být trnem v oku vědcům, kteří se o nebezpečného mutanta museli starat v době Xerovy nepřítomnosti. Jelikož se nejednalo o jejich vlastní výtvor, nevěděli, jak s takovým mutem nakládat, což bylo příčinou mnoha nebezpečných, potenciálně smrtelných situací, které vyeskalovaly v den, kdy Xerova matka do laboratoře přivedla jeho mladší sestru Amazon. Dívka během bloumání po areálu zabloudila až k Bestii, která ji brutálně napadla a nebýt včasného zásahu vědce, který se zrovna nacházel poblíž, setkání s Xerovým pejskem by nepřežila. Incident vedl ke Xerově zatčení a následnému pobytu ve vězení pro mladistvé, kde strávil rok svého života. Na jeho touze vytvářet nebezpečné příšery to však nic nezměnilo.

Sunday, December 25, 2022

Sirion Campos

[ sirijon kempos ]

[player] Jimmy T

[fc] Cody Fern
 

all people, if given the right pressures, are evil motherf**kers

× [species] human
× [date of birth] august 3
× [age] twenty-one | 21
× [loyalty] neutral
× [credits] 0

× [level] n/a
× [zodiac sign] leo ♌︎
× [height] 175 cm | 5' 9”
× [occupation] influencer
× [gems] 0




vitality [ n/a ] × defense [ n/a ]
  • Jeho nejsilnější stránkou je schopnost manipulovat s lidmi ve svém okolí. Často je velmi rychle prohlédne a na koni je zvlášť ve chvíli, kdy zjistí, jaký je jejich cíl. Navenek působí mile a možná i neškodně. Je schopen lidem dát to, co si přejí, a obrátit to ve vlastní zisk. Neštítí se využívat svého ucházejícího vzhledu a to především ve chvílích, kdy žádné hezké řeči nepomohou. Lidem nevěří a zmanipulovat ho lze jen těžko, ale vždy podává dokonalý dojem, že si s ním může kdokoliv zametat jak se mu zachce. Odměnou takovým lidem však je většinou pěkně ostrá kudla do zad. Čest mu mnoho neříká, a proto je schopen dělat i ty nejhorší věci, jen aby dosáhl svého. Je poměrně lehký a ohebný a díky soustavným návštěvám fitka si vybudoval poměrně dobrou výdrž. Vyzná se v počítačích, psychologii a má dobré logické schopnosti. Umí si poradit se základními způsoby přežití v různých prostředích a s kladením pastí, přestože je zakládá jen na teoretických poznatcích. Umí dobře lhát a zachovat chladnou hlavu. Od všeho a všech si drží určitý distanc, především kvůli svému neobvyklému chápání světa. Není proto jednoduché vyvést ho z míry či v něm vyvolat panický strach. Vše dělá s rozmyslem a někdy se zdá, že dokáže přemýšlet nad mnoha věcmi naráz. Umí prozíravě zvážit konsekvence svých činů a činů ostatních, a tak mu nedělá problém předvídat. Veškeré dění podrobuje analýzám a mnohdy plánuje hned deset kroků dopředu.
  • Nemá příliš závratnou sílu, a tak je pro něj nejspolehlivější metodou úprk, pokud se nějaké nadcházející nebezpečí nedá přechytračit. Někdy se stává vězněm vlastních myšlenek a zapomíná na to, co se děje okolo. Když si stanoví nějaký cíl, stává se na něj natolik upjatý, že mu unikají i jiné výhodnější cíle. Svůj cíl tak nedokáže zcela jednoduše změnit. Nerad nechává věci nedodělané, a tak je schopen sedřít i sám sebe z kůže, jen aby bylo to, co zrovna dělá kvalitně dokončeno. V nových prostředích se mu špatně spí a pokud je unavený, vysvítá na povrch jeho ne zrovna příjemná nátura. To pak může ohrozit mnohé jeho rozpracované pokusy o manipulaci ostatních, zvlášť protože je taková změna chování velmi výrazná oproti jeho jinak dokonalému příjemnému vystupování. Velmi rychle se stane nenávistným a o to těžší je pro něj pak přetvářka vůči dané osobě. Když se mu něco dlouhodobě nedaří, propadá zbrklému rozhořčení. Protože většinu svého sociálního života skrývá veškeré své niterní city, dává je vyplavat na povrch až když je o samotě. Je tak docela běžné, že doma rozbíjí věci nebo pláče téměř bez důvodu. Nezajímají ho romanticky ani ženy a ani muži, a tak když se jednou za čas rozhodne věnovat nějakým uspokojivým aktivitám s další osobou, nijak si mezi pohlavími nevybírá a v naprosté většině to končí první a poslední společnou nocí. Kvůli tomu na něj někdy v poměrně pravidelných periodách dopadá pocit osamění a tehdy ztrácí nejen sebevědomí, ale i zájem honit se za svým cílem. Po fyzické stránce je zdravý a dokáže sám sebe bránit, ale nijak nevyniká se zbraněmi a sází na pasti nebo nejzbabělejší útoky.

  • [ file 001 ] Narodil se do docela obyčejné rodiny docela obyčejných obyvatelů Třetího kraje. Matka dlouhé roky pracovala jako kontrolorka kvality elektronických čipů u společnosti DyneVision. Otec se z řadového pracovníka u Helix Corp. vypracoval na vedoucího směny a poté, co dostal lukrativní nabídku, přešel k DyneVision. Tam se Heliodora a Marcus setkali a jejich zprvu bouřlivý kolegiální vztah přerostl v takzvaný sex z nenávisti. Dítě nijak neplánovali, ale protože ve svých průměrných životech neaspirovali příliš vysoko, nakonec uznali, že přeci jen jeden druhého více milují, než nenávidí, a skončili jako manželé. O svého syna se starali tak nějak prostředně – jak se očekávalo, že se lidé nevyčnívajících poměrů o své děti starají. Peněz neměli ani málo, ani moc, a proto se Sirion nikdy nemusel ve škole stydět za to, že by neměl něco, co mají ostatní. Chybělo mu však cosi nemateriálního. Jako by měl někde o kolečko méně než jeho vrstevníci, ale zato se mu jiná kolečka točila lépe a rychleji. Málokdy se mohl s ostatními dětmi pustit do řečí, protože jakmile se překročil určitý práh konverzace, děti mu nerozuměly a nechápaly, proč by něco takového vůbec řešil. O svých zájmech proto s nikým nemluvil a naopak je využil k tomu, aby dokázal dokonale předstírat průměrnost. K obrazu mu nejen posloužili jeho příšerně nudní rodiče, ale i vůbec celé okolí mladistvých, kteří si kladli docela nízké cíle a většinou s ochotou následovali život, který jim jejich rodiče nalinkovali. Sirion představu své matky a otce o tom, co bude dělat s pohrdáním ignoroval. Vychodil elektrotechnickou střední školu a pokračoval na vysokou. A to i přes naléhání obou rodičů, kteří ovlivněni vlastní nízkostí nevěřili, že by byl schopen dosáhnout lepšího vzdělání. Znali jen jeho přetvářku, do které se zahalil, a že jim nedošlo, že v něm bude možná něco víc, bral Sirion jen za důkaz jejich nijak nezávažné inteligence (ovšem zcela dostačující pro třetí sektor). Studium programování umělé inteligence mu v prvním roce zabralo veškerý čas a zapálení, dokud na začátku druhého ročníku nevstoupil do jeho rozvrhu kurz psychologie a její využitelnosti v UI. Stal se doslova fascinován momenty, kdy se některé UI zvrhly natolik, že chtěly ovládnout svět a pro dobro planety vyhubit lidstvo. V tu chvíli se propojily jeho myslitelské vlohy a zájem o technologie a dostál názoru, že ony UI označené jako vadné možná měly do vadnosti hodně daleko. Protože k čemu vlastně byl lidský život? Lidé jako takoví nebyli dostatečně samostatní na to, aby vládli sami sobě, a tak přirozeně potřebovali řád a vůdce. Sirion tak celou společnost shledal za obyčejný včelí úl a usmyslil si, že možná bylo na čase vystoupit z řad dělnic a vydat se výše; nezaseknout se v bahně běžnosti jako jeho rodiče. Ovšem ve dvaceti jedna letech a téměř bez sociálního kapitálu (bez konexí) se takový cíl plnil jen těžko. Po několikatýdenním rozjímání a i přes všechnu nechuť tak musel přistoupit k využití té největší achillovy paty společnosti – oblibě v populární a masové kultuře. Nastudoval si pozorováním sítí vše o tom, co bylo třeba pro úspěšné influencery (upravil kvůli tomu svůj vzhled a dokonce začal chodit do fitka), a založil si účet na sociálních sítích. Jeho příspěvky byly skoro jako dokonalý matematický výpočet pro popularitu – zahrnovaly vše od situací běžného života až po to, co chtěli lidé nejvíce slyšet (ať už k nejaktuálnějšímu dění anebo obecně). Za půl roku si tak vybudoval základnu fanoušků, jakou měli ostatní jeho ražení na sítích až za několik let. I když počet jeho sledujících byl v porovnání s velkými influencery zanedbatelný, a nikdy se mu nestalo, že by ho někdo poznal na ulici, stal se téměř vůdcem vlastního malého kultu. Cokoliv napsal do příspěvku mu bylo pochváleno a vyskytl-li se náhodou někdo, kdo s ním nesouhlasil, byl okamžitě fanoušky smeten. Zvykl si být malou bezvýznamnou celebritou, až téměř zapomněl na cíl, kterého tím chtěl dosáhnout. Kdyby mu ho ovšem nepřipomněly nadcházející Hladové hry. Své příspěvky začal pomalu a nenápadně prokládat téměř vymýváním mozku. Vytvořil si tak kolem sebe bublinu asi pěti set lidí, kteří byli ochotni zhltat každé slovíčko, které na svém profilu vypustil. Bylo jich poměrně málo, ale fanoušci byli tak posedlí, že stačilo už jen ždibec k tomu, aby jeho popularita doslova vybuchla. Tedy alespoň to si myslel. Tak mu to říkaly jeho duševní výpočty. Možná se i sám stal nepříčetným, když se rozhodl svůj triumf vyvrcholit tím, že se pokusí být dobrovolníkem v příštích Hladových hrách. Kdyby vyhrál, zaručeně by měl podle svého mínění na dlani úplně všechny. Otázkou ovšem zůstává, jestli ho jeho fanatismus vůbec někam dostane; jestli budou jeho intriky úspěšné i mimo sociální sítě a jestli vůbec bude jeho mysl na arénu stačit.

Sunday, December 18, 2022

Kiria Kataoka

[ kyrija kataoka ]

[player] Rywaine

[fc] Meisa Kuroki
 

when scared, become the fear

× [species] human
× [date of birth] december 13
× [age] seventeen | 17
× [loyalty] anticapitol
× [credits] 0

× [level] n/a
× [zodiac sign] sagittarius ♐︎
× [height] 160 cm | 5' 3”
× [occupation] student
× [gems] 0




vitality [ n/a ] × defense [ n/a ]
  • Kiria má za sebou niekoľko rokov domáceho improvizovaného tréningu, ktorý si vymyslela sama. V zlomovom bode svojho života si toho na seba nakládla veľa. Pracovala, chodievala behať. Vytvorila si vlastnú rutinu, ktorú skĺbila so všetkým, čo potrebovala počas dňa spraviť. Vyvážila tak každodenný život so svojou novo nájdenou potrebou zo seba spraviť niečo, čím dovtedy nebola. Keď bola malá, v živote by si nebola povedala, že bude mimo zraku vyvolávať bitky, len aby zistila, aká je silná a ako by bola schopná sa ubrániť. Zdvíhala ťažké škatule ako závažia a zhyby robila na okenných rámoch. Behať chodievala ešte predtým, ako iní vstávali do práce. Jazdila na koni, s úsmevom pracovala za známych, aj keď jej úmysly vôbec neboli, aby im pomohla, išlo o to, aby sama niečo robila. Je veľmi vynaliezavá. Dokáže vymyslieť riešenie skoro na všetko, ak k tomu má potrebné veci. Naučila sa narábať s niekoľkými málo zbraňami, čo jej kraj poskytol – tými boli nože a bič. Verí si, že by sa dokázala naučiť narábať aj s niečím iným, na to by však potrebovala tréning, ktorý si určite vo svojom kraji nenájde. Vo svoju výhodu teda využila to, že sa naučila ľudí pozorovať, snažiac sa odhadnúť reč ich tela. Fascinovala ju i ľudská myseľ a do akých diaľok ju je schopná ovplyvniť svojimi slovami či akciami. Provokácia sa stala jej dobrým kamarátom, no i na to si vždy musela byť istá, či si to môže dovoliť. Nie je rozhodne hlúpa, aby sa púšťala do niekoho, kto jej môže narobiť akurát tak problémy. Je si vedomá toho, že nie je najsilnejšia ani najmúdrejšia na svete. Je však inteligentná natoľko, aby dokázala využiť dostupné zdroje vo vlastný prospech. Takže sa snažila zlepšiť tak silu svojho tela, ako i mysle. Po tom, čo v Desiatke zažila a videla je tiež odolná voči akejkoľvek krvi alebo nechutnostiam a len tak niečo ju nezhnusí a ani len nevystraší. Je si vedomá všetkých brutalít a aj pozeraním Hladových hier sa naučila veľa, aj keď poväčšine len na teoretickej úrovni.
  • Nikdy nevie, kedy dosť. Kiria toho dá na seba veľmi veľa a potom sa čuduje, že sa poriadne nevie pohnúť, až má takú svalovku, že sa ledva postaví na nohy. Niekedy si nevie uvedomiť vlastnú silu, či už rozprávame o tom, že by niekoho udrela silnejšie, akoby chcela, alebo zdvíha náklad, ktorý je pre ňu jasne veľmi ťažký. Proste to skúsi, aj keby sa mala na hlavu postaviť. Mimo iné si je svojich nedostatkov aj vedomá, k čomu nemá v Desiatku prístup, alebo k čomu si ho tam neurobí, proste nevie a musí sa s tým zmieriť, nech je to už pre ňu akokoľvek ťažké. Nie je veľmi tímovým hráčom, leda by si z druhej osoby spravila hračku. Nemá potrebu nikomu pomáhať, ak z toho nič nemôže mať. Jej tiež nikto nepomohol, keď sa cítila najhoršie. Tak jej tiež robí veľký problém si požiadať o pomoc, takže musí nasadiť na tvár hereckú masku, takže to nepraktikuje často. V prípade, že niekto požiada o pomoc ju, berie to len v prípade, že z toho môže niečo dostať aj ona. V tomto ohľade nie je dobrým človekom, ale nehodlá to meniť. Väčšinu schopností potrebnú pre prežitie zvláda len na úrovni, aby sa nepovedalo, lebo bola pre ňu prednejšia hrubá sila, než schopnosť sa o seba postarať, ak by sa ocitla napríklad v aréne. Plávanie má tiež na úrovni minimálnej. Variť si navarí, ale keď je to na nej, naučila sa jesť to jedlo spálené. Bylinky jej nehovoria nič, vyzná sa skôr vo faune. Orientácia v priestore by nebola najhoršie, nie však v prostredí, kde nikde nebola. Berie, že sa raz dostane k blízkosti Kapitolu a spraví niečo pre to, aby aj oni pocítili bolesť ako ona. Nikdy ale nepokladala Hladové hry za možnosť pre ňu. Veď je ich v kraji tak veľa, aká malá je pravdepodobnosť, že by sa tam dostala práve ona? Akosi si myslí, že jej rovnako všetko prejde, preto veľmi rada chodí až na hranice rizika.

  • [ appearance ] Má síce stošesťdesiat centimetrov, avšak nie je žiadna krehká kvetinka. Na svoj vek má až chvályhodne vypracované telo. Je to viditeľné rovnako na vrchnej i spodnej polovici jej tela. Mozole na dlaniach a často obviazaná kdejaká časť tela sú dôkazom, že oddychu si teda vo voľnom čase obyčajne nedopraje. Dlhé hnedé vlasy nosí rozpustené len ak nie je zamorená v práci alebo v tréningu. V tvári sa jej odrážajú predkovia z východu, oči má tmavohnedej farby, pery pritiahnu pozornosť skôr svojou obyčajnou popraskanosťou než plnosťou. V strede tváre má menej výrazný trojuholníkovitý nos. Jej ženské krivky nie sú tak výrazné, ako by si možno iné v jej tele priali, ale ona sa nad tým nepozastavuje. Aj tak skôr prekvapí svalmi, na ktoré je hrdá omnoho viac. Celkovo pôsobí dojmom, že sa o seba veľmi nestará, chodí strapatá a aj keď sa pravidelne umýva, jej oblečenie býva často špinavé. Popri práci nemá v najmenšom sa čo i len oprášiť. Upraví sa len ak sa nejakým zázrakom objaví pred zrkadlom a zistí, že nevyzerá až tak dobre, akoby si myslela. Je to však jedna zo situácií, čo sa často nestáva, lebo o vlastný vzhľad jej vôbec nejde. Vadí jej jedine výška, ktorú by rada zmenila, aby ju ľudia kvôli nej toľko nepodceňovali.
  • [ personality ] Na prvý pohľad sa zdá, že jej je všetko jedno. Jej povaha sa za roky značne zmenila a už nemá potrebu sa nijako socializovať, na rozdiel od väčšiny obyvateľov jej kraja. Ako jednu veľkú rodinu ich neberie. Ak sa k niekomu prihovorí, býva to s postranným úmyslom, alebo je to len rýchla obyčajná konverzácia. Nechce zase vyzerať podozrivo, hlavne s tým, že rada robí veci poza chrbát ostatných. Empatia sa z nej pomaly vytratila a rada ľudí provokuje či má ironické poznámky, keď sa jej niečo nepáči. V prípade, že je to naopak, nemá problém pustiť sa do bitky, v ktorých sa celkom vyžíva. Darí sa jej tak zo seba dať ten hnev, ktorý skrýva niekde v hlbinách. Vyžíva sa v tom, keď sa jej niekto bojí, ale berie za dôležitejšie hrať sa, že je normálna. Keby nebola naplnená samými negatívnymi emóciami, určite by sa nesprávala k ostatným tak, ako si na to teraz zvykla. Rozlišuje, kto je podľa nej pod a nad jej úroveň a podľa toho si na ľudí dovoľuje. Jej najväčšou túžbou je mať slovo v tom, akým smerom sa bude jej život uberať. Túži po slobode a spravodlivosti, ktorú na svete nevidí. Ak by ale bola podľa jej pravidiel. Vždy sa snaží byť tá, čo má vo veciach posledné slovo, lebo si tiež myslí, že jej pohľad je objektívnejší, čo vôbec pravda byť nemusí. Ľudí nenávidí – hlavne tých pasívnych, ktorý sú spokojný so životmi obyčajných oviec.
× × ×
  • [ file 001 ] Kiria bola ako malé dieťa veselá, mala v Desiatke veľa kamarátov a známych. Bolo ťažké ju požiadať, aby chvíľu zostala vo vnútri domu. Bývala nevinná, neuvedomovala si zlo sveta a všetci sa ju snažili od neho uchrániť. Osud mal však svoje plány. Jedného dňa sa vracala domov spolu so svojou tetou, len aby našla všetkých ostatných členov rodiny brutálne zavraždených. Nejaký muž údajne utiekol z väzenia a bolo to jeho dielom. Nebolo jej povedané, kto to bol. Mesiace strávila v depresii, rozmýšľajúc, či život vôbec má naďalej zmysel. Začala sa sústrediť len na manuálnu prácu, bolo z nej telo bez duše, naplnené ako strachom, tak aj hnevom. Tie však presakovali na povrch veľmi pomaly, postupom veku. Znenávidela mierotvorcov a Kapitol. Vedela, že s tým sama len tak ľahko niečo neurobí, ale podrobiť sa nejakému systému nemala v úmysle. Kde sa dalo, tam rebelovala. Čiastočne však pred očami ostatných hrala, že je v poriadku, nič sa nestalo, akoby sa cez to všetko dostala. To nebola nikdy pravda. Aj keď meno vraha nepoznala, priznala si, že sa pomstí. Preto tá nenávisť pre mierotvorcov. Keď tam už to väzenie postavili, mali sa postarať o to, aby z neho nikto nevyšiel. Keď sa jej konečne podarilo vymámiť z depresie, keď jej preskočil spínač v hlave, začala sa o seba starať lepšie. V rámci možností, keďže životné podmienky Desiatky neboli vôbec prijateľné. Snažila sa však stravovať lepšie a hlavne začala cvičiť. Dokonca sa dostala k jazde na koni, čo jej v tomto veľmi pomohlo, aj keď na to toľko času nemala. Kedykoľvek ale mohla, chodila behať, naberala si viac ťažkej roboty a začínala vidieť zmeny na svojom tele. Jediný, kto vedel o tom, čo sa dialo v jej hlave bola jej teta, ktorá jej však pravdepodobne z rovnakého dôvodu bola ochotná pomôcť. Učili sa teda spoločne nejakej sebaobrane. Kiria sa najprv len oháňala rukami, nevedela, čo robiť so svojim telom a váhou. Ani jej teta nebola práve človek schopný nejakého boja, avšak rátalo sa to ako tréning. Neskôr sa Kiria rozhodla, že skákať do druhých ľudí a provokovať boje bola najlepšia možnosť. V priateľskom kolektíve to ale bolo veľmi ťažké a tak si svoje „obete“ vyberala opatrne. Najprv ich po nejaký čas provokovala, takže občas ani nemusela byť prvá, čo sa po druhom človeku ohnala. Zistila tak, akými rôznymi štýlmi ju môže niekto napadnúť, ako sa ľudia bránia. Nešla do toho vždy kvôli víťazstvu, brala to ako metódu učenia. Následne vždy utiekla a potom sa daným ľudom chvíľu vyhýbala. Jej teta ju pred ostatnými stále obraňovala a vždy vravela pravdu, keď sa zmienila, že je to následkom toho, čo sa stalo jej rodičom. V skutočnosti to naozaj bol dôvod, prečo to robila, len to každý bral úplne inak. Keď bola trošku staršia, začala sa hrať aj s nožmi, všetkými možnými, na ktoré sa jej len prsty dostali. Často riskovala, hľadala miesta, kde by mohla byť sama, a tak utekala z kraja, čo bolo viac než len nebezpečné. Brala to ale ako nevyhnutnosť. Rovnako ako všetko ostatné, čo robila preto, aby bola schopná pomstiť sa, či v jej očiach zabiť. Po sledovaní popráv v Desiatke sa so smrťou začala zmierovať. Keď ju videla prvýkrát po smrti jej rodičov, vyvolávalo to traumu, avšak ona na to aj tak pozerala a pozerala. Musela byť silná a nezlomná. Sústredila sa na to, aby sa odtiahla od svojich emócii a dostala sa do stavu, kedy bude schopná ísť za svojim cieľom bez jedinej pochybnosti. Ako presne však chcela toho všetkého dosiahnuť si nebola istá. Zatiaľ jej stačila absolútna pripravenosť, keďže už dávno vedela, že život človeka sa môže otočiť o stoosemdesiat stupňov z minúty na minútu.

other worlds

stranger2s.jpg