[ vintr emerhsn kejlum ]
 |
|
| |
vitality [ 0 ] × defense [ 20 ]
- [ before the Hunger Games ] Schopnost bojovat má na úrovni pravé profesionálky. Ačkoliv se nikdy tolik nevyskytovala ve výcvikáči, našla si jiné způsoby jak trénovat. Sice centrum navštěvovala už od mladičkého věku, takže se naučila i něco jiného než jen bojovat, jelikož tam mají pro děti lehčí výcvik, který se plně nesoustředí na přísný boj. Má úplný základ na Hladové hry, ve kterým by měl excelovat každý, kdo si říká profík. Tudíž jak bojovat a jak být nejlepší skoro ve všech kategoriích co se dá, aby dosáhla svého vítězství. Celkem jí jako malou bavily rostlinky, takže neměla problém si vzít knihu a pilně si v ní listovat. Přece jenom je to k něčemu užitečné, rozpozná tak mnoho jedlých, jedovatých a léčivých bylinek. Pokud by se s nimi setkala, určitě by tyto byliny hned poznala, ale kdyby po ní někdo chtěl názvy, tak ty vám s nejvyšší pravděpodobností neřekne, protože nikdy neměla paměť na odborné názvy, jinak s těmi jednoduššími samozřejmě mít problém nebude. Nejvíce se vyřádila na boji zblízka, měla tak možnost si vybíjet zlost, kterou v sobě neustále držela. Ráda se dostávala do potyček s jinými lidmi, ale naštěstí se nikdy nedostala do takové pozice, kdy by se musela ocitnout v nemocnici. Nebojuje jen pěstmi, kdyby si musela vybrat, tak by to byla mačeta, sekera, katana nebo nějaký kratší meč a vlastně jakákoliv jiná věc, co má ostrou čepel - většinou ale vždy volí boj tělo na tělo, protože to je to pravé měření síly. Moc si nevyžaduje pomoc od ostrých předmětů, pokud není nouze. Bohužel, mimo výcvikové centrum žádnou svojí zbraň nevlastnila, takže nemohla trénovat jinde a ani si zbraně nemohla vyzkoušet na živé duši. Ona ale stejně není ten typ, co by jen tak bezdůvodně zabíjela - její oběti si to musí buď zasloužit, nebo by zabíjela o pozici v Hladových hrách. Avšak může nastat chvíle, kdy se rozčílí a člověka bezhlavě zmasakruje. Dost se ale baví na tom, že může někoho dostat do vážných situací a sama dost intrikuje se svým životem, takže zkouší adrenalinové činnosti, což taky proto ty potyčky s jinými, ale ty jsou málo účinné. Wynter neměla často co dělat, takže v centru byla neustále. Není teda divu, že jí to přestalo postupem času bavit a pak se po svých šestnácti letech rozhodla, že už dost. Našla si pro změnu jiné záliby, to bylo třeba sprejování - podle ní umění. Také freeruning je pro ni dobrá odreagovačka, kvůli tomu se zvládá rychle dostat přes překážky nebo třeba vylézt šupem na nižší ploché zdi. Prostě zvládne téměř všechny překážky, které jsou lidsky přemožitelné. Takhle několikrát utekla před mírotvorci, když se ji snažili chytit při činu a dosud nikdo stále neví, kdo to po kraji sprejuje. Nevadí jí horší životní podmínky, protože je takové dítě ulice. Není to žádný bezďák, to by si v Prvním kraji nedovolili - žije v dětském domově, jelikož je sirotkem. Ovšem, jí se tam nikdy nelíbilo, takže většinu času trávila v tom výcvikovém centru a později po ulicích. Velmi ráda kradla bohatým rodinám věci, který si buď nechala pro sebe, anebo je prodávala, pokud měla štěstí - nicméně to nikdy moc neriskovala. Je trošku kleptomanka, takže občas si prostě něco přivlastní, pak když si uvědomí, že to nepotřebuje, tak to buď prodá a v ojedinělých případech to tiše vrátí zpět jako by se nic nestalo. Krade i staré věci, mezi nimi i nefunkční elektronika, jednou takhle zvládla opravit rádio, aby znovu fungoval. Sice by sama nic elektronického neseskládala, ale co se týče oprav, to by zvládla. Má docela porozumění v návodech, mapách a vše tomu podobnému. Je to vcelku chytrá hlavička, pokud se jí chce - jen je škoda, že to moc nedává najevo.
- [ the days after ] Hladové hry už skončily, ale ona se i tak nadále věnuje tréninku pro své vlastní potěšení. Všechno nedokonalé se snaží zlepšit, i když v aréně moc problémů neměla a vlastně nenalezla nic, co by ji poznamenalo. Ve výcvikovém centru ji již nenajdete, přece jenom je vítěz a mohla si tak dovolit mít vlastní místnost, kde by trénovala. Ve své vile má svoje fitness centrum, kde má nástroje všeho druhu - od běžícího pásu až po veslařský trenažér. Nechybí jí ani její oblíbené zbraně, se kterými také občas trénuje. Pokud je v kraji, tak aspoň třikrát týdně cvičí na trenažérech, aby byla krásně fit - od Kapitolských profíků má předepsaný jídelníček na zdravou výživu. Snaží se o sebe pečovat, jak jen to jde. Ráda běhá a dělá si výšlapy do hor. Předtím to byla dost městská dívka, teď už nepohrdne přírodou, takže se snaží být co nejvíce na čistém vzduchu. Kromě toho si občas dá pár minutek u boxovacího pytle či se učí ovládat sečné zbraně ještě lépe, takhle si zlepšila dovednost s mačetou, se kterou je teď kamarádka. Tyto aktivity ji udržují v klidu a kompenzuje si na nich vztek, protože nikdo nechce, aby se stalo něco nemilého. Není tedy už tak horkokrevná jako předtím, takže si rvačky jen tak nevyhledává a zkouší to vyřešit po dobrém, pokud to nejde, je připravená zakročit silou. Jak získala slávu a s ním i všechen ten luxus, už se pomalu nedostane do ulic, takže celkem polevila s freerunningem, i když to se nedá úplně tak zapomenout, jenom možná bude o trošku horší. Stále se ale tato aktivita může považovat za jednu z jejích lepších schopností. Čte a jistě se tato slečna v mnoha věcech vyzná, prostě se ráda vzdělává, taková bývala už předtím. Obyvatelé z Jedničky to nedávají moc za důležité, takže je dosti možné, že takové lidi si vedle ní mohou připadat jako tupci, ale její inteligence nesahá ani po kotníky třeba chytrého obyvatele z Třetího kraje. Jednou toužila po větší výzvě a sáhla v Kapitolu na knihu o technice, jenže toto i pro ni bylo dost a nepochopila z toho žádné slovo. Bude se tedy muset smířit s tím, že bude opravovat jen rádia. Sprejování je pro ni pořád velikou zálibou, ale svoje umělecké schopnosti dala i na papír a do organizace akcí, což to všechno, jí nesmírně baví. Cítí se kvůli tomu dobře a jak ji to zaměstnává, tak ani nemá čas na to, být depresivní. Její duše je o dost klidnější a silnější, nic ji jen tak neskolí a rozhodně se nenechá ubližovat od jiných, už není tak sebevražedná jako předtím. Našla si i čas na to, aby si vzala lekce plavání a potápění, takže teď už je z ní pořádná mořská víla a zjistila, že je to celkem švanda.
- [ before the Hunger Games ] V dobách, kdy ještě chodila do výcvikového centra se soustřeďovala hlavně jen na boj zblízka se zbraní i beze zbraní, nikdy však nevěnovala čas dálkovým zbraním. Když se řekne nikdy, tak fakt nikdy, nevzala si to ani do ruky. Takový luk nebo kuše, to pomalu ani neví, na co to je. Pravděpodobně tyto zbraně už viděla, ale pro ni je boj zdálky hrozně neosobní, a proto se k tomu nikdy nehlásila a nikdy se k nim hlásit nebude, připadá jí to dost nezáživné. Ke všemu by pro ni bylo extrémně otravné, kdyby si neustále musela shánět šípy a vyrábět si je, prostě ztráta času, a v aréně už tuplem. K dalším neoblíbeným věcem patří těžší zbraně. Sekeru, tu třeba ještě zvládne a dokonce s ní dokáže efektivně bojovat, horší je to však s těmi opravdu těžkými zbraněmi, které se využívá snad už jen k tomu, aby oběť úplně rozdrtily na padrť, třeba takové řemdihy nebo palcáty. Překáží jí jejich hmotnost a co ještě víc, tak velikost a že většinu zbraní musí držet v obou rukách. Také se s nimi často unavila, protože Wynter není žádná dvoumetrová osoba napěchovaná mohutným svalstvem. Není to sice žádné kvítko, ale těmto zbraním dává palec dolů! Plavání je pro ni cizí - v tréninkovém centru bazén nevyhledávala, kanály na koupaní nejsou úplně „super delicious“ a v podstatě si dávala víc za důležité umět bojovat. Nikdy moc neuvažovala o tom, že by se mohla přiučit něčemu jinému než jen bojovat. Ano, bylinky umí dost slušně, ale když půjde o techniku a něco pro přemýšlivé hlavičky, tak to ne. Sice zvládne něco opravit, ale to se nerovná schopnostem obyvatele Třetí či Pátého kraje. Všechno většinou řeší pěstmi než hlavou. Někdy se z ní stává úplný magor. Jak se jistě ví, ráda intrikuje se sebou a dokonce i se životem jiných jedinců, je to taková její tajná úchylka. Sama by si nikdy na svůj život nesáhla, ale možná by dovolila jinému člověku ji zneškodnit, pokud by byla ve velmi špatné situaci a měla by deprese. I když se zdá, že je to velmi silná osoba a je snad z ocelu, tak má občas ty výkyvy a nemá se zrovna nejlépe. No, stává se. Mnoha lidem nedůvěřuje, což by se dalo spíše považovat za silnou stránku, ale občas to není úplně k užitku. Z tohoto důvodu totiž nemá nikoho, o koho by se mohla opřít a život bez přátel je docela těžké vystát. Navenek vypadá, že jí je to jedno, ale někde hodně hluboko ní, jí to asi vadí. Není moc skvělá ve vytváření si dlouhodobého přátelství, vlastně není dobrá ani v těch krátkodobých vztazích, prostě není taková obvyklá dívka v Prvním kraji, spíše takový outsider. Někdy je až nechtěně upřímná, takže všem hned na stůl vyloží karty a poví, co si o nich myslí a nikdy to nedopadá dobře, kor když si někdo takový má tímto způsobem najít přátelé. Také kvůli tomu moc dobře lhát neumí, umí se sice přetvařovat, ale vydrží to jenom chvíli a vše pak vyjde napovrch. Ona se ale stejně moc nestará o to, jestli takové řeči a názory někomu zamrzí, prostě jsou jí city ostatních dost jedno. Alespoň tak se jeví navenek a umí to teda dost dobře uhrát. Další slabinou jsou děti, není sice milovnicí dětí, ale určitě nedokáže dítě zabít. Ani kdyby to bylo k něčemu dobré, muselo by jí to stát pěknou námahu a dlouhého přesvědčování. Ovšem, kdyby na ní dítě zaútočilo a bylo by na ní ošklivé, tak si to nenechá líbit a určitě by těmto prckům uštědřila jednu velkou ránu do nosu a byla by na ně pěkně ostrá.
- [ the days after ] Ani po Hrách nenalezla zálibu v dálkových zbraních, stojí si za názorem, že je to slabošská zbraň. Stejně tak nezměnila názor na těžké zbraně, zkusila sice palcát, ale nezaujalo ji to. Není ten typ člověka, co má tu nutnost člověka úplně zmasakrovat. Vždycky se řídila tím, že ten člověk musí udělat něco zlého, aby si zasloužil takovým nechutným způsobem zemřít. Také zjistila, že s trojzubcem a kopím asi nebudou úplně kamarádi, ten styl boje jí nesedne. Sice si je nevyzkoušela, ale je naprosto jasné, že jí to nepůjde, protože v tom má úplně jiný systém. Snažila se o to, aby měla výjimečné schopnosti i v technice, jenže marně. Takovým blábolům neporozumí ani ona. Možná kdyby jí to někdo vysvětlil, jenže na to ona nemá trpělivost, je to pro ni až moc složité a hlavě zamotané. Je stále stejně upřímná jako předtím, nic jí nezabraní k tomu, aby byla ticho. Má sice jako vítěz dost velkou imunitu, ale někdy by přece jenom měla být raději zticha. Stále nemůže zabíjet děti, je to prostě symbol nevinnosti. Vždycky ohrnovala nos nad těmi, kteří byli něco méně než ona - chudý kraje, ubulánky a podobná individua. Jenže už pochopila, že tímhle se prala i ona mezi svými vrstevníky ve svém kraji. Takže si slíbila, že není ten šikanátor a nebude ubližovat někomu, kdo si to nezaslouží. Jako jestli přijde urážka na ní, tak to samozřejmě nemá problém ihned udeřit pěstmi. Dokonce umí lépe vyjádřit své emoce, za které se tiše stydí. Možná jen proto, že je to pro ni dost slabošské, ale na druhou stranu je to zase lidské. Pouští si k sobě víc lidi, což znamená, že je bude mít i ráda a nebude je jen snášet. Je to od jejího minulého Já dost odlišné, a tímto je emočně zranitelnější. Dává víc najevo svoje city. Její vztah se životem se změnil, takže se bojí dne, kdy přijde její smrt, buď bude zabitá někým, nebo pojde přirozenou smrtí. Být zabitá je na nic a stáří ji taktéž dost děsí. Senilita bude pravděpodobně vopruz. Každý dnem se učí a něco nového nachází, takže se třeba zjistí nějaká její slabina. Prozatím to vypadá, že toho moc po aréně nemá. Nic strašného tam totiž nezažila a je mezi těmi šťastlivci, co neměli tak hrůznou arénu.
- [ file 001 ] Představuje se vám 175 centimetrová blonďatá Wynter Caelum, chladná je podobně jako sama Zima. Svoje rodiče nezná a zemřeli nějakou nehodou, nevrtala se v tom, takže o nich neví vůbec nic. Takto vlastně nikdy nezískala tu rodičovskou lásku, a proto je z ní taková osoba, kterou se stala pod svým velením. Není moc společenská a přívětivá k lidem, protože většinu prostě jednoduše nesnáší. Všichni v Prvním kraji se jí jeví jako rozmazlení frackové a ty přímo nesnáší, ohromně je nenávidí. V dětství si z ní dost utahovali jen kvůli tomu, že nemá takové jmění jako oni. Vnitřně ji to dost ničilo, ale navenek se jevila jako silná a sebevědomá dívka, což na ní můžete obdivovat. V soukromí je dost citlivá, nedává to nikomu najevo, protože by pak mohla ztratit tu svojí Ocelovou image. Taktéž nemá úplně v oblibě, když ji někdo volá jménem Wynter, vůbec se jí to jméno nelíbí, a tak si nechá říkat Cae. Úsměv, nebo jen náznak toho, je u ní velice vzácné, a když už se stane, tak to většinou není ani upřímný. Smyslu pro humor za tu dobu moc nepobrala, jelikož si takovéto vtípky nemohla s nikým vyměňovat, když je to taková samotářka, že? A i když se to může zdát velice smutné, Wyn se prostě nerada směje a většinou má ten svůj „resting bitch face“, což se jí úplně krásně hraje do její chladné role. Sice to jméno nemusí mít ráda, ale má ho vcelku právem. Samozřejmě to není žádná mrtvola, takže nemůže neustále nosit svojí kamennou tvář, překvapivě umí i jiné grimasy, ale zase nic přátelského od ní nečekejte - mračit se a probodávat lidi zabijáckým pohledem, to jí jde po rozdávání pohlavků moc dobře. Udržuje si odstup od lidí, jenže to ani není složité, když o tu její společnost nejeví zájem moc lidí. Pokud se s někým kdy bavila, tak toho člověka zvládá snášet - trochu asociál. Avšak má někdy dny, kdy se dokáže s člověkem bavit a udržovat se s ním v kvalitní konverzaci, pokud ten někdo vydrží její občasné kousavé poznámky. Má dost prořízlej jazyk. A filtr? Ten se někam ztratil. V kraji ji jiné holky moc nepovažují za normální, když k tomu přidáme její styl oblékání, tak by se každá princeznička v bohaté rodince zeblila. Jí na tom nepřijde nic hrozného. Ano, není to ten nejnovější trend, ale zase si nemyslí, že by se oblékala nějak děsivě nebo jako bezďák. Prostě normální oblečení, občas ušmudlané a někde roztrhané, ale ona nemá nikoho, kdo by se o ni staral a kupoval jí věci. Stejně nikdy neměla zapotřebí být jednou z těch namyšlených dívek, i když se to celkem protiřečí, protože ona je taková „arogantní“ slečinka, sice ne v takové míře jako ty princezny, ale umí někdy být dost povýšená. Určitě tomu tak bude, pokud se setká s chudšími kraji a nebo s vybulenejma splátcema z jiných krajů. Nad těmi se povyšovat bude. Názory jiných jí většinou nezajímají, ale pokud ji někdo pomluví, tak to už nevystojí a vůbec všechny lži nesnáší, ona sama vůbec nelže a tato nenávist k pomluvám si vypěstovala kvůli těm pipinám z luxusního kraje, co o ní povídají špatné a také dost nepravé věci. Nikdy si to nenechala líbit, protože se vždy pomstila tím, že je buď naprosto znemožnila, nebo je zmlátila. Po těch letech v sirotčinci nějak přežívala a o sebe se starala sama. Nedá se říct, že z ní je naprosto úžasný člověk, ale mluvě o přežití, je to ukázkové. Životem tak nějak proplouvala a vždy bylo štěstí na její straně.
- [ file 002 ] Kdyby se mělo mluvit o totální změně, Wynter je toho brilantním příkladem. Moc sice nevyrostla - jen možná takové 3 cenťáky, takže měří už 175. Po aréně se změnila spíše v chování, začala si života více vážit a už tak moc se svým životem neintrikuje. Touha po adrenalinu v ní nadále zůstává, takže je pro každou špatnost. Jako vítěz získala krásnou vilu a nechala si u toho udělat takovou malou džungli, ve kterém se nachází její mazlíček Ex - je to krajta tygrovitá. Moc se o něj nestará, spíše ho nechává úplně volně v džungli. Je tam spíše jen kvůli tomu, aby odehnal nevítané hosty. Luxus a na všechno kolem si rychle zvykla, dokonce se kolem ní začalo točit víc lidí, protože už se netváří tak, že by chtěla každého zabít. Ke všemu k tomu nemá žádný důvod, pokud jí ten důvod nedají. Většinou se nestará o to, co si o ní lidé myslí. Je svá a je se sebou spokojená, nehodlá se měnit jen kvůli tomu, aby ji měl někdo rád. Arogance se stále nezbavila, akorát je zmírněná. Už by si jen tak nešla dovolovat na slabší, ale pořád je toho názoru, že je zřejmě lepší než někdo jiný. Na veřejnosti se jeví velice sebevědomě a někdy si hraje na někoho jiného, bude to hlavně tím Kapitolem, který si na ní už udělal nějaký štítek, takže občas jenom předstírá, aby lidi pobavila. Stejně má pocit, že nikomu nezajímá, jaká doopravdy je. Jen málokterým se dokáže úplně svěřit, ale pokud s ní strávíte víc času a budete s ní komunikovat, lze ji přečíst z veškeré té upřímnosti. Nadále zůstává faktem, že nemá ráda dost lidí. Snaží se ale každému vyjít vstříc, i když to zrovna úplně nejde. Občas má na lidi ten svůj drzý názor, který nutně musí říct nahlas. Umí i držet jazyk za zuby, jen to musí sama chtít. Přátelé si stále vyhledává těžko, ale dokáže se bavit s každým o čemkoliv. Je to docela pokrok, když vezmeme v potaz, že předtím se od společnosti dost izolovala. Jenže čas v Kapitolu udělá divy. Je nepředvídatelná, dokáže jednou udělat to a podruhé zas něco úplně jiného. Nebojí se ničeho a zkusí cokoliv, ale taky se to nesmí přehánět, protože červi byste ji nedonutili jíst, jinak se zvládá vypořádat s každou novotou, změnou a prakticky čímkoliv. Ona úplně žije tím, že nalézá nové věci, které nikdy neokusila. Jakmile se dostanete do její společnosti a bude vás mít ráda, připravte se, že to bude hodně akční, spontánní a bude se snažit o to, aby vás za žádnou cenu nenudila. Ti, kteří se nedostanou do seznamu oblíbenosti, už takové štěstí nemají - je na ně automaticky chladná, nepříjemná a dokáže jim dost zavařit. Po čase jí celkem začala štvát kleptomanie, a tak se dala na její léčbu, k tomu jí pomohl Kapitol. Zjistilo se, že příčinou toho byla její sociální segregace a občasné poruchy sebeovládání a nálady. Kvůli rozdílnostem od ostatních holek v kraji, se cítila odtržená, protože všechny měly peníze a rodinu. Ona nic z toho neměla a ještě byla skoro takovej psanec a nikdo se s ní nebavil - neměla kamarády. Po výhře se její popularita zvýšila jako nikdy předtím, nedala se tím zhltat a znala své limity. Nepustila si k sobě žádné lidi, kteří ji předtím odsuzovali, na takové zvysoka kašle. Prořízlá je stále stejně a upřímná je velmi ráda, ke všemu se slastně vyžívá v tom někoho neoblíbeného ponižovat a dělat mu trable se životem, ale nikoho nechce dohnat k šílenství nebo tak, spíše je takhle vlastním způsobem trollí. A i když nikdy nebyla úplně fanouškem Hladových her, Kapitolu dluží veliké díky za služby. Ke všemu je to super město, a vše v něm je naprosto luxusní, ale pořád si musí zvykat na jeho obyvatelé, kteří jsou trochu jinde než ona, tudíž si s nimi úplně nerozumí a jenom to předstírá. I přes její nesouhlas k Hladovým hrám, si dokázala najít zálibu investováním peněz do splátců. Má pocit, že může takto něco ovládat. Ono to ale není vůbec pravda, jenže tu fantazii jí nikdo nemůže sebrat. Je dost neutrální, nikdy vám úplně neřekne, který kraj má nejradši. Možná by každý tipoval ten její, ale zrovna ten svůj v oblibě moc nemá. Je ale pořád ten profesionál, takže neohrne nosem nad žádným lepším profíkem, který ji bude v aréně bavit. Ačkoliv se musí podotknout, že je teď dost vybíravá. Jen tak se s někým nezahazuje, většinou si u ní najde místo někdo, kdo není tolik namyšlený. Nejvíce je nakloněná k těm lepším krajům, nejvíce ty profesionální, ale nepohrdne ani Desátým krajem, který si dost oblíbila kvůli jejich vítězům, steakům a samotnému kraji, který se jí jeví jako velmi krásný. Další zajímavostí u ní je to, že si začala říkat Emerson, protože jí křestní jméno nevyhovovalo. Zvládla si to nechat změnit ve svých dokladech, takže je oficiálně i pod jménem Emerson. Jenže Wynter si musela ponechat, už z toho důvodu, že se tak narodila, takhle vyhrála a všichni ji pod tímto jménem znají. Ke všemu už jí to jméno až tolik nežere.
- Andrea Ryanaird × Kdo by nechtěl mít na své straně mírotvorce, že? Sice to od ní může znít trochu nehezky, ale její první záměr byl takový, že chtěla větší imunitu, a co je lepšího než se zkusit spřátelit s jedním z nich. Musí se ale přiznat, že k této osobě chová jakousi „lásku“ jako k matce, ale to je jen proto, že je to jediná osoba, která je starší a není svým mozkem podobná těm typický m Kapitolankám.
- Archer Francis Jr. × Tohoto dřevařského kluka brala nejprve jako svůj sidekick, i když ze začátku spolu sotva promluvili. Jejich přátelství nebrala nijak vážně, dokázala se s ním bavit kvůli Claudii, jelikož to byl její kamarád. Občas si stále myslí, že ti dva spolu něco mají, tak ji to velmi moc štve. Avšak po jednom incidentu na jeho narozeninové oslavě změnila názor. Dá se říci, že celkem k dobru, ačkoliv nemá ponětí, co si o něm má furt myslet. Je to ale rozhodně kluk na všechno Poprvé.
- Charles Regnard × Stalo se to už v aréně, kdy se do toho kluka pobláznila. Úplně naplno to věděla až při turné vítězů, kdy nesčíslněkrát žárlila. Ovšem má pocit, že to není opětované, ale stále si domýšlí důvody proč. Přesto to ale nemá v plánu v blízké ani v té daleké budoucnosti vzdát, pokud neřekne srozumitelné „Ne“. Dost se před ním stydí, i když to tak vůbec nevypadá. Chová se před ním většinou přirozeně a nepřetvařuje se, ale čas od času udělá hlouposti, aby se zalíbila. Je to přeci jenom člověk.
- Esequiel Leone × doplň...
- Ezra Donnovan × Strašně moc hodný kluk až je takřka nudný, takhle ho bere právě ona. Sice si je vědoma toho, že by s ní ten klučina dělal cokoliv a nechal by se třeba na hodně dlouhou dobu zalepit na zeď lepícími páskami, ale pořád ho bere jako svůj věrný ocásek. Jednou ho má v plánu opravdu rozčílit, ale má takový pocit, že to bude nemožné. Má ho nesmírně ráda, kdokoliv by mu zkřivil vlásek, tak by tomu člověku ublížila. Taktéž má takový dojem, že je celkem dobrý materiál na endgame, ačkoliv mu vůbec nerozumí. Občas je fajn si povídat s někým, kdo je úplně odlišný.
- Porsha × Tato avoxka se jí nějakým způsobem dokázala ukotvit v srdci. Zčásti se s ní začala bavit jen kvůli tomu, že je jí takových lidí líto. Taky je vlídnější k lidem, kteří se jí jeví jako „slabší“ a ke všemu nesouhlasí s otroctvím. Také moc nemluví, takže má pocit, že jen tak něco o ní neprozradí a je to taková její vrba - možná jediná. Občas se může zdát, že je na ni až příliš hodná, ale to jen proto, aby jí rozveselila den. Má za to, že avoxové moc dobré dny nemívají a nejspíš to bude i pravda.
- Claudia Riqueti × Je to osoba, kterou by nazvala jako svou přítelkyní. Sice v tom nejsou žádné silné přátelské vazby, ale je to jedna z dívek, se kterou se baví tak nějak normálně. V hledání kamarádek je velmi vybíravá, a za jiných okolnostech by určitě nepřišla za nějakou sockou z Desátého kraje, ale tento kraj jí donutil změnit názor v tu chvíli, kdy vkročila na jejich území. Ke všemu k ní chová jakousi romantickou náklonnost, i když to je možná jen její experimentální období.
- Rosie Alisee Wayne × Když Rosie viděla poprvé naživo, hned se do ní zamilovala. Nicméně to nebylo nic romantického, prostě pro ni byla strašně roztomilá a chtěla se s ní skamarádit. Později to dorostlo k něčemu jinému a dost si to pletla s tím, že je do ní zamilovaná. Vlastně to tak má pořád nastavené v hlavě. Expert na psychologii by však poznal, že se jedná z Emersoniny strany jen o velké kamarádství a bere ji jako nejlepší kamarádku, i když se téměř vůbec nebaví a je to nejspíše jednostranné, ale o tom ona nic vědět nemůže.
- Theo Wadsworth × doplň...
- cestovní doklad, mobil - Advansy
