Richard Mason

[ ričrd mejsn ]

 

    

Player: Claire FC: Gerard Butler Strength: 9 Victory year: 80th Annual Hunger Games Hobby: Trenér mírotvorců

Contact: clarakadlecova@seznam.cz Age: 72 deceased - stáří Defense: 6 Mentor: - Token: -

[ before the Hunger Games ] Jako profesionální splátce z Druhého kraje byl do tréninku na Hladové hry připraven už od svých dvanácti let, kdy svůj trénink zlepšoval každičký den po škole nebo o víkendech, v podstatě kdykoliv to šlo. Na jeho oblíbeném listu zbraní se umístila sekera, se kterou se umí ohánět jak dřevorubec v Sedmém kraji. Ne že by se někdy chtěl stát dřevorubcem, ale sekera mu přišla vždycky užitečná a dobrá pro boj. I tupá část sekery mohla být smrtelná a většinou se radši pral nebo uhodil věcí, která není ostrá. Z mlácení má větší zážitek, než ze sekání nebo jiných věcí, protože ta smrt je pomalejší a na pohled pro někoho záživnější nebo nechutnější, ale v tom jiném. Vypracoval se i v boji na blízko. No, jestli se tomu dá tak říct, spíš vždycky jen bouchal do pytle a pěstní boje v barech pro něj byly měsíčním a někdy i týdenním výcvikem. Když už by si měl vybrat další zbraň, byla by to pěkně ohnutá mačetka, se kterou by sekal jak šíleně nasraný maniak. Vždycky byl více morbidní, než by se na první pohled zdálo, jelikož svoje pocity umí dobře skrývat a nepouští si někoho moc k tělu, dokud nepřijde čas, kdy bude muset člověka oddělat pomalu a bolestivě. Jiný princip zabíjení mu není zdaleka znám. A nemusí to být vždy jen o zbraních, taky umí skvěle běhat a sprintovat, lezení mu také není neznámé a poradí si s tím, jak vylézt na strom, skálu nebo něco tomu podobnému.

[ the days after ] V aréně se seznámil s novou zbraní, byla to harpuna, která se v Druhém kraji moc nevyskytovala a ani na listu ve výcvikovém centru se mu neobjevovala a nebo si toho prostě nevšiml. Trvalo sice dlouho, než přišel na to, co to vlastně je, ale to když zjistil, hned si to oblíbil. Nikdy s tím nezabíjel, spíš si takhle do někoho střelil a přitáhl ho k sobě, aby za ním nemusel moc běžet a o to to bylo pro druhého člověka více bolestivější cesta k smrti neboli k němu. Naučil se také plavat, předtím to bylo jen takové plácání a udržování se nad hladinou, ale pak přišel na to, jak se to dělá a dokonce ho to začalo bavit a začal chodit do bazénu, kde se vždycky rád odreaguje. Jednou se v aréně taky otrávil, protože si vzal nějaké neznámé bobule, je to prostě idiot, co nedává pozor, takže si od té doby po návratu slušně přečetl knížku s bylinkami a bobulemi, aby příště náhodou nesnědl něco smrtelného. Dokonce se naučil klást pasti a uvařit něco, není to perfektní, protože to vždycky chutná hrozně a několik lidí, co u něj bylo na návštěvě, to určitě potvrdí.

[ before the Hunger Games ] Nikdy mu to nešlo se střelnými zbraněmi, pistole možná někdy jo, ale on je hodně zbrklý, takže si svůj terč nezaměří a tak se může stát, že vystřelí úplně jinam, než by chtěl. Hlavně je to pro něj celkově nezáživné a i zbabělé, takhle střílet na někoho z dálky. Ani luk a něco tomu podobnému se mu do ruky nedostalo, vždycky je překročil velkým obloukem a nikdy na ně nesáhl ani se s nimi nepokoušel manipulovat. Nikdy mu nešlo plavání, to je něco hrozného. Uměl se jen udržet krátce na hladině a skoro se vždy utopil. Bylinky mu taky nejsou známy, nikdy mu nepřišly zajímavé a vcelku to pro něj bylo dost neužitečné, jelikož si radši došel do sámošky koupit jídlo a nebo si nechal uvařit doma od rodičů. A kdyby šlo o léky, tak Druhý kraj lékárnu určitě má. I když to je skvělý sprintér a běžec, má problémy s kolenem, takže někdy se může stát, že se mu zničehonic zablokuje a on nemůže na dlouhou dobu normálně běžet a musí opatrně našlapovat, takže si dává hodně pozor na nohy, na které nedá vůbec sáhnout a ani o tom nikomu neříká.

[ the days after ] Hodně se mu toho v aréně přihodilo, noha se mu tam ozvala nebo spíš někdo trefil jeho slabinu a byl to pro něj skoro konec, kdyby to nebylo zrovna ve finále, kdy i jeho protivník byl oslaben a on ho tak mohl oddělat i tak. Dlouho pak chodil o berlích a nemohl se zbavit toho kulhání a musel všeho na nějakou dobu nechat, to ho ale zabíjelo ještě víc. Ztratil tím hodně svojí fyzičku, kterou si poté dlouho zase vypracoval zpátky, ale musel i tak dávat na svojí nohu pozor. U vítězů je známo, že propadl omamným látkám, a to se též stalo. Začal šňupat kokain, ale kvůli svojí druhé dceře se pokusil jít na odvykačku, kde to pak i skončilo, ale i po ní začal pít a kouřit, prostě se necítil ve své kůži a cítil se oslabený, což se mu vůbec nelíbilo a opravdu oslabený byl. Jak už jistě víme, začal se více věnovat nenáročným věcem, jako je třeba čtení o vaření nebo bylinky, záživné to nebylo, ale nesměl pár měsíců dělat nic, než se zdržovat ve své domácnosti. Nakonec to utrpení skončilo, ale s tím přišlo i další. Bylo pro něj těžké se zase dostat do té pozice, kde byl a alkohol mu v tom vskutku nepomáhal.

[ before the Hunger Games ] Už od útlého věku to byl parchant, který byl vždy drzý na své rodiče a nevážil si ničeho, co pro něj udělali a neměl k žádnému člověku respekt. Často se vytratil do ulic, kde prostě zůstal nebo si našel krátké bydlení u svých kamarádů či známých, jelikož nemohl vystát přítomnost svých rodičů. Choval k nim nesmírně velkou zášť, protože podle něj nic skvělého a užitečného neudělali, ale i přesto byli nechutně bohatí, což se mu příčilo. Jeho otec mu nikdy nebyl velikým vzorem, viděl v něm jen slabocha a matku měl rád, protože ho porodila a prostě to byla jeho matka, ale jinak ten jejich vztah taky nebyl extra skvělý. Rád trénoval na Hry a jako většina profíků měl ten sen se stát vítězem a řekl si, že dokud nedosáhne osmnácti let, tak se do Her nepřihlásí, pokud ho nestihnou vylosovat ještě dřív, ale v Druhém kraji se vždycky najde nějaký ten dobrovolník nebo sebevrah. Když se zrovna nevěnoval tréninku, často se v tajnosti dostával do baru, kde se též seznámil s nějakou dívčinou, se kterou měl omylem dítě, které ani nechtěl. Nechtěl ji do péče, ale ta ženská byla tak pitomá, že ji nedala utratit, nakonec ta bláznivá ženská zemřela při porodu a on se mohl z toho dítěte zbláznit, ale když už ji dostal jednou do péče, nezmohl se na to ji dát do děcáku. Pojmenoval ji Cloveray, podle jedné splátkyně, která byla několik Her před ním.

[ the days after ] Když se přihlásil do Her, dal Cloveray rodičům do péče. Svěřit jim jeho dceru byla největší kravina, co kdy udělal, protože má na ně názor, že to jsou hrozně zbabělí lidé, které neměl rád, ale neměl jiný způsob. Život poté se mu změnil v mnohém, s tou nohou nemohl tvořit moc věcí a s Cloveray to bylo doslova na zabití, vlastně už ji chtěl nakonec i zabít, ze všeho, co si s ní vytrpěl, na ni neměl náladu ani sílu, ale nakonec to nějak přežil. Měl prachy a dlouho ho nenapadlo, že si může dovolit nějakou tu opatrovatelku, která se o ní nakonec starala a on měl klid. Když se mu noha zlepšila, tak už jsme se zmínili, že začal na sobě víc pracovat, dokonce se pokoušel žít normální život. Být mentorem to pro něj bylo hrozné, jelikož byl první, tak se o tu práci neměl s kým dělit a bylo to znovu na zabití, každým dnem byl hrozně naštvaný na celý svět, až si z toho našel ženskou, kterou ani normálně neměl rád a vytvořil další obludu jménem Kyle, kterého nakonec ztratil, protože se nedokázal vyšplhat až k vítězství a jeho to strašně zostudilo. To už pro něj bylo fakt na palici, aspoň, že Cloveray něco zvládla. Nakonec ho začaly štvát obě ženské, které mu cupitaly v domácnosti a opravdu toho syna chtěl, ale v tom se objevila Desirée, další dítě na palici, ale vychoval ji tak, jak chtěl, aby to jeho syn byl. Sice se u ní objevovalo hodně ženskosti, ale dokázal v ní vzbudit stejného masochistu, jako je on sám. Nakonec mu obě utekly do jiného hnízdečka a on se mohl zbláznit z té ženské, co tam s ní byl, ale dokázal ji nakonec mít rád a tvářit se tak, že ji má rád, ale vlastně nemá.

× Cloveray Mason - Byla to jeho první dcera, kterou měl už ve velmi mladém věku. Přesto, že ji chtěl nechat utratit, tak ji nakonec vychoval, protože se jinak nedalo, ale i tak to byla vždy nechtěná dcera. No nakonec se přihlásila do Her a tím, že vyhrála se jakoby stala hrdou členkou rodiny a jejich vztah se napravil.

× Desirée Mason - Je jeho druhým dítětem, které má jen jednu chybu. On chtěl syna, ne dceru, a podle toho se k ní i choval. Ze všech svých sil se z ní snažil vychovat chlapce a potlačit v ní dívku, kterým skutečně byla. No i ona se přihlásila do Her a od té doby, co se stala vítězkou lze říci, že je na ni pyšný.

× Shelia Holbourn - Dělal jí mentora, a zde se jeho snaha dostat někoho z arény konečně představila. Vyhrála a sice by se mohlo říci, že je mu za to dlužna, ale když si na to to vzpomene, tak jen mávne rukou a řekne, že je to přece jeho práce.